Vážení zastupitelé,

obracím se na Vás ve věci záměru na výstavbu parkoviště v prostoru mezi ulicí U Trativodu a železniční tratí u železniční zastávky Praha-Klánovice.

I.

Podle informací, které mám k dispozici, tento záměr připravuje zatím bez diskuse s veřejností rada naší městské části. Záměr předpokládá (i) vykácení úseku lesa v délce cca 150 metrů a šířce cca 25 metrů v úseku mezi ulicí U Trativodu a železniční tratí a (ii) na takto připraveném místě vybudování parkoviště o pro 100 – 150 stání. Parkoviště má sloužit pro občany naší městské části, popřípadě i sousedních obcí či městských částí, aby se mohli individuálně dopravit k železniční zastávce, odstavit tam svá vozidla a pak pokračovat do Prahy vlakem. Smyslem záměru je vyřešit dlouhodobé problémy s masivním nelegálním parkováním podélně na místních komunikacích poblíž železniční zastávky (zejména v ulicích Aranžerská a U Trativodu), které každý den čítá kolem stovky vozidel a které již řadu let tolerují správní orgány i orgány státní i městské policie. Vzhledem k tomu, že zamýšlený záměr je v rozporu s platným územním plánem hl. m. Prahy, připravuje rada naší městské části podklady pro budoucí návrh Magistrátu hl. m. Prahy na odpovídající změnu územního plánu. Záměr je tedy v poměrně raném stádiu, kdy je ještě čas od něj upustit bez větších nákladů marně vynaloženého času, úsilí i peněz.

II.

Dovoluji si Vás upozornit, že zamýšlený záměr je mimořádně nešťastný a že vyvolá silný odpor rezidentů z dotčené oblasti, kteří využijí všech politických i právních prostředků, aby zabránili jeho realizaci.

III.

Uvádím stručně hlavní důvody, které ukazují na celkovou nevhodnost záměru:

Za prvé:

Především je třeba upozornit, že současný problém živelného parkování na místních komunikacích poblíž železniční zastávky Praha-Klánovice spočívá v tom, že většina řidičů parkujících vozidel porušuje obecnou úpravu provozu na pozemních komunikacích, konkrétně § 25 odst. 3 zákona o silničním provozu, podle něhož „[p]ři stání musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro každý směr jízdy; při zastavení musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro oba směry jízdy.“, popřípadě § 27 odst. 1 písm. r) cit. zákona, podle něho „[ř]idič nesmí zastavit a stát … na silniční vegetaci, pokud to není povoleno místní úpravou provozu na pozemních komunikacích“. V důsledku toho se většina řidičů dopouští přestupku podle 125c odst. 1 písm. k) cit. zákona. Nejširší z takto dotčených místních komunikací – Aranžerská ulice – je totiž široká 506 cm, přičemž je obousměrná. Pokud tedy na ní poblíž železniční zastávky soustavně parkují řady podélně stojících osobních vozidel, zůstává fakticky volný jen jeden jízdní pruh, ovšem pro oba směry jízdy.

MČ Praha-Klánovice – jakožto správce dotčených místních komunikací – by logicky měla uvedený problém řešit primárně důrazem na vymáhání zmíněných zákonných pravidel, tzn. měla by formou podnětů u příslušných správních orgánů a orgánů státní a městské policie iniciovat projednávání spáchaných přestupků. Naše městská část však místo toho nelegální parkování dlouhodobě toleruje. V důsledku toho její současný záměr alternativního řešení v podobě vybudování rozsáhlého parkoviště (v rozporu s platným územním plánem) ztrácí věrohodnost.

Za druhé:

Parkoviště má být umístěno přímo vedle oblasti obytné zástavby, která je platným územním plánem určena jako čistě obytná (OB), a tudíž je určena v zásadě jen pro bydlení a nikoli pro „umísťování dalších funkcí pro obsluhu obyvatel“, jako je tomu u plochy všeobecně obytné (OV).

Parkoviště má být navíc umístěno přímo na ploše lesa, která je platným územním plánem určena jednak jako nezastavitelná funkční plocha lesních porostů (LR) a jednak jako součást nadregionálního biocentra územního systému ekologické stability. Dotčená plocha lesa cca 160 x 25 metrů, která by musela být vykácena, nemá v daném místě jen ekologický a estetický význam, ale plní i důležitou funkci izolační zeleně mezi exponovanou železniční tratí a bezprostředně přilehlou obytnou zástavbou Klánovic.

Současné funkční využití dotčené oblasti nebylo v platném územním plánu zvoleno náhodně, ale respektuje faktické místní podmínky v území i věcnou logiku urbanismu. Takto zásadní změnu ve funkci dané plochy na parkoviště tudíž nelze provést jen tak, aniž to vyvolá závažné negativní důsledky v širším okolí.

Současná plocha LR je velmi podmáčená, a tedy vhodná především pro stávající využití. Jakékoliv stavební řešení by bylo logicky velmi drahé, a to vzhledem k nutnosti odvodnění a masivní náhrady současného podloží.

V extrémně zatíženém území pražské aglomerace a v období největšího sucha za posledních 50 let je každá plocha veřejné zeleně velmi cenná. To platí zvláště v daném místě, kde před několika lety došlo v souvislosti s rekonstrukcí železniční zastávky k prakticky kompletnímu vydláždění území v délce cca 300 metrů a šířce cca 30 metrů. Zejména pak plochy (skutečného) lesa, který čistí, zvlhčuje a ochlazuje prostředí, je třeba v Praze považovat v zásadě za nedotknutelné.

Celá dotčená oblast pak představuje poměrně odlehlý cíp zastavěného území Klánovic s čistě obytnou funkcí, jehož dopravní obslužnost je zajištěna úzkými a kapacitně omezenými místními komunikacemi. Tyto komunikace nemohou řádně sloužit navíc pro provoz rozsáhlého parkoviště. K tomu více viz pátý důvod níže.

Za třetí:

Účel, který je vybudováním parkoviště sledován, lze v současné době stěží považovat za legitimní. Jeho podstata totiž spočívá v tom, že v Klánovicích zcela otevřeně podporuje individuální automobilovou dopravu na úkor dopravy veřejné i cyklistické. V tomto kontextu jde proti všem trendům moderní dopravy v evropských metropolích. Není jasné, zda účelem záměru je podporovat automobilovou dopravu spíše pro občany z horních částí Klánovic, nebo spíše pro občany z přilehlých obcí či městských částí, jako jsou zejména Šestajovice, Jirny, Nové Jirny či MČ Praha 21 (Újezd nad Lesy). Každopádně v obou případech zcela ignoruje fakt, že jde o dopravu na velmi malé vzdálenosti (v rámci Klánovic do 2,5 km), které lze poměrně pohodlně překonat posílenými autobusovými linkami (nyní č. 221, 212 a 100303), popřípadě na jízdním kole. Má-li být účelem záměru podpora automobilové dopravy z přilehlých obcí či městských částí, pak je třeba namítnout, že to je širší problém regionálního (krajského) významu, k jehož komplexnímu smysluplnému řešení není naše městská část kompetentní ani způsobilá. Nemá ani právní nástroje na nezbytná související regulační opatření, jako je zejména stanovení dopravních značek na souvisejících místních komunikacích (např. „zákaz zastavení“, „zákaz stání“ či naopak „parkoviště podélné stání“), popřípadě vymezení tzv. modrých zón pro rezidenty. Rada naší městské části tak sice nyní může iniciovat záměr na vybudování parkoviště, ale výsledná podoba parkoviště i celého souvisejícího dopravního řešení v dotčené oblasti nakonec bude v rukou orgánů hl. m. Prahy, popřípadě Úřadu MČ Praha 21, a tudíž může vypadat úplně jinak (hůře), než si naši radní představují. Konečně lze namítnout i to, že není úkolem naší městské části řešit – na úkor vlastního území a vlastních občanů – problémy dopravy ze suburbií na východním okraji Prahy.

Za čtvrté:

Provoz rozsáhlého parkoviště bude předpokládat ranní a večerní špičky v příjezdech a odjezdech motorových vozidel po příjezdových komunikacích, zejména Kuchařská, Axmanova, Bydžovská, Aranžerská, Blešnovská a U Trativodu. V důsledku toho povede k výraznému zvýšení hladiny hluku a emisí oxidů dusíku, uhlovodíků a polétavého prachu v celé širší dotčené oblasti, ale především na sousedních pozemcích. Všechny tyto imisní hladiny budou řádově vyšší, když budou večer z parkoviště odjíždět automobily s vychladlými motory a nefunkčními katalyzátory.  Tyto negativní vlivy budou působit v kumulaci s již existující (značnou) hlukovou zátěží v podobě provozu z železniční dopravy na bezprostředně přilehlé železniční trati. Po výstavbě protihlukových bariér podél železniční trati byla hladina hluku v blízké obytné zástavbě snížena na úroveň, která jakžtakž vyhovuje zákonem stanoveným hlukovým limitům. Lze však důvodně předpokládat, že při kumulativním hluku z železniční dopravy a z provozu parkoviště budou tyto limity překračovány. Navíc: protihlukové bariéry, vzdálené jen několik metrů od parkoviště, budou v kombinaci s více či méně hladkou parkovací plochou působit z akustického hlediska jako terén odrážející hluk – na rozdíl od současného lesa, který působí z akustického hlediska jako terén pohlcující hluk. To povede k umocnění hlukové zátěže.

Všechny právě uvedené okolnosti ve svém souhrnu budou mít za následek, že na sousedních pozemcích rodinných a bytových domů v celé dotčené oblasti jihozápadních Klánovic dojde k podstatnému zvýšení imisí hluku, kouře, prachu, plynu a zápachu „v míře nepřiměřené místním poměrům“ ve smyslu § 1013 odst. 1 (též ve spojitosti s § 1004 odst. 1) občanského zákoníku, ke snížení pohody bydlení a tím i k zásahu do vlastnického práva, respektive práva na pokojné užívání majetku.

Za páté:

Všechny potenciální příjezdové komunikace k parkovišti (tj. Kuchařská, Axmanova, Bydžovská, Aranžerská, Blešnovská a U Trativodu) svým dopravně technickým stavem, zejména svojí šířkou do cca 500 cm a omezenými možnostmi rozhledu na křižovatkách, naprosto nejsou uzpůsobeny k zajištění dopravní obslužnosti pro rozsáhlé parkoviště o kapacitě 100 – 150 stání. A to též s ohledem na to, že (i) již dnes samy o sobě slouží jako živelná parkoviště pro cca 100 faktických podélných stání v okruhu do cca 500 metrů od železniční zastávky a že (ii) zajišťují dopravní obslužnost i pro parkoviště (asfaltovou plochu) na konci Aranžerské ulice přímo před nádražní budovou, kde každý den stojí cca 30 vozidel. Zejména v ranní a večerní špičce a zvláště po setmění bude provoz na těchto úzkých a kapacitně nedostatečných komunikacích vytvářet potenciálně riskantní situace z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, a to především pro chodce a cyklisty. Lze se dokonce důvodně domnívat, že „záměr klade takové požadavky na veřejnou dopravní … infrastrukturu, že jej nelze bez vybudování příslušných nových staveb a zařízení nebo úpravy stávajících realizovat“ ve smyslu § 88 stavebního zákona.

Za šesté:

Rada naší městské části předpokládá, že po vybudování parkoviště u železniční zastávky již řidiči nebudou parkovat živelně na přilehlých místních komunikacích, protože jejich parkovací potřeby budou navýšenou parkovací kapacitou plně uspokojeny. To je ovšem jen teoretický předpoklad, o němž se lze důvodně domnívat, že se v praxi nesplní. Příležitost k poměrně luxusnímu parkování začnou okamžitě využívat nejen obyvatelé z Klánovic, ale i z okolních obcí a z Městské části Praha 21 namísto autobusové dopravy. Po krátké době tak bude – s pravděpodobností blížící se jistotě – navýšená parkovací kapacita zaplněna a další a další řidiči začnou postupně opět parkovat živelně na přilehlých místních komunikacích jako dnes. V delším časovém horizontu tak bude situace s živelným parkováním na místních komunikacích u železniční zastávky stejná, jako je nyní, jen s tím rozdílem, že zde navíc budeme mít místo lesa obrovské parkoviště se 100 – 150 automobily.

Za sedmé:

Rada naší městské části dále předpokládá, že příslušné správní orgány po vybudování parkoviště stanoví na místních komunikacích poblíž železniční zastávky odpovídající regulaci stání (resp. parkování) v podobě dopravních značek, díky čemuž nelegální parkování skončí. Ani pro splnění tohoto předpokladu nejsou žádné objektivní důvody. Naopak: dosavadní empirická zkušenost (s naprostou nečinností příslušných správních orgánů při vynucování zákonných pravidel regulujících parkování na místních komunikacích) vede k opačnému závěru. Pokud je totiž již dnes toto parkování zakázáno obecnou úpravou provozu na pozemních komunikacích, přičemž příslušné správní orgány i orgány státní a městské policie to tolerují, není rozumný důvod se domnívat, že pokud bude takové parkování zakázáno dopravními značkami, budou příslušné správní a policejní orgány jednat aktivněji.

Uzavírám, že záměr na vybudování parkoviště na místě lesa u železniční zastávky Praha-Klánovice je nevhodný, nepřiměřený a ve významné míře porušuje nejen veřejné zájmy na ochraně zdraví a životního prostředí, ale především právo vlastníků a uživatelů pozemků a rodinných domů v dotčené oblasti na pokojné užívání svého majetku.

IV.

Na základě výše uvedených důvodů žádám zastupitelstvo MČ Praha-Klánovice, aby přijalo u s n e s e n í, kterým vyjadřuje

n e s o u h l a s

1. se záměrem na výstavbu parkoviště namísto lesa v ulici U Trativodu u železniční zastávky Praha-Klánovice, jakož i

2. s případným návrhem na odpovídající změnu územního plánu hl. m. Prahy ve prospěch tohoto záměru.

JUDr. Petr Svoboda, Ph.D.

Aranžerská 166, Praha 9-Klánovice
E-mail: svoboda@akpetrsvoboda.cz

 

Otevřený dopis ke stažení v pdf: Otevreny dopis, 18.1.18_JUDr Svoboda

Sledujte nás a dejte nám lajk:
Rubriky: Aktuality

Podpoříte nás? Prosím dejte o nás vědět :-)